Stejně jako náš svět – příroda, dějiny, architektura, staré národy připomínají krásu a umění, stejně tak bychom se měli snažit toto umění pochopit a tvořit podle něj. Ať už kolem nás žijí nymfy, sylfy (vodní nebo lesní víly), víly vzdušné nebo jiné vyšší nádherné bytosti, pojďme se je pokusit vnímat. Zpozorujeme je, nebo zůstanou pouze v našich představách a v jakémsi pohádkovém – duchovním světě?
Co bychom určitě mohli zaznamenat na fotografický film jsou stopy, které nám tu po sobě zanechávají… Nebo se pojďme alespoň pokusit najít jejich éterickou podobu. Zkusme je personifikovat, zkusme najít jejich co nejpřesnější a nejvíce odpovídající tvar postavy, jaké mají tělo, jakou mají hlavu? Jsou spíše zadumaní, veselí, jak se tváří? Jsou hodní nebo zasnění? Jsou smrtelní nebo nesmrtelní?
Výsledek soutěže nám ukázal širokou škálu možností a nápadů zachycení přírodních bytostí. Od abstraktních tvarů poloroztátého sněhu a ledu, vržených světel a stínů neobvyklých a zvláštních tvarů na přírodninách, přes roztodivné trčící kořeny, kameny a stromy až po grafické kreace a personifikované výjevy.
Karel předvedl digitální manipulované obrazy, kdy velmi šikovně a vkusně smíchal žirafu s osikou a motýlí křídla s houbou rostoucí na bříze. Jana se vyřádila s panoramaticky pojatým černobílým cyklem „Zvířátka ze sněhu“. Dalším monochromatickým dílem byla Frantova tajemná krkonošská krajina, ze které v pozadí vyskakuje ze země démonická bytost. Černá, šedá a bílá barva stačila Mirce k tomu, aby s pomocí papíru, nůžek a světla vytvořila fotogram „Léto“. Petra předvedla svého lesního ducha, který dokázal měnit svou podobu podle otočení fotografie. Totéž kouzlo jsme prožívali u fantasticky barevně laděného snímku Aničky, kdy se z krtka stával delfín, pak zase čarodějka a skončilo to u ďábla s andělem. Tato červeno – modrá barevná kombinace na nás měla fantastické účinky. Vláďa se ukázal se svým osobitým rukopisem - obrazem mařížské “velryby”, která opět u každého evokovala různé představy. Přírodní bytost jako vymalovaná. S personifikací přírodních bytostí nejdále došla Iva se svým „Zeleným mužem“. Základem fotografie se stal namalovaný obraz mytologické éterické bytosti - Rafaela. Barevnou fotografii ještě doplnila snímkem anděla mezi stromy, na kterém spolupracovala s Vítem. Vít navíc představil dvě černobílé zvětšeniny portrétů v krajině, kde bylo vidět, že i člověk jako stafáž může změnit svou roli a zcela splynout s přírodním světem .
-vit- (a iva)