Kdo: Anna, Petr, Jana, Franta, Vláďa, Kristýna
Kdy: 15. 10. - 16. 10. 2005

Dlouho očekávaný výlet na Šumavu je konečně tady. Ze začátku přislíbilo účast osm lidí, ale bohužel Ivu s Vítkem skolila jakási zlá infekce. Ani při ranní kontrole nevypadali na to, že by přežili převoz do přírody a proto jsme vyrazili pouze s jejich soutěžními snímky. Smutné mávající postavy zahalené do dek rychle zmizely ze zpětných zrcátek a my se blížili vstříc Šumavě.

Po silnici se proháněl vítr s mlhou a my se těšili na vydařené záběry. Kdesi před Strakonicemi jsme zastavili u benzínové pumpy za účelem návštěvy WC. Bohužel pumpa nebyla oplocená a proto se někteří neukáznění Kamzíci chopili svých fotoaparátů a rozutekli se do okolní mlhy, za vidinou originálních fotografií stromu s křížkem. Do své představy se zabrali natolik, že kolem nich proběhlo v bezprostřední blízkosti několik stád jelenů, aniž by si jich všimli. Když jsme oba Kamzíky konečně pochytali, mohli jsme pokračovat v cestě.

Po deváté hodině jsme dorazili na místo ubytování. Do útulného bytečku jsme složili své věci a prodíraje se parou, která se v místnosti vysrážela z našeho dechu jsme se vrátili k našim vozidlům, abychom se přesunuli k místu naší první zastávky v přírodě.

Turistický výpad do lesa jsme zahájili u obce Churáňov a fotografickou rychlostí s častými zastávkami na focení všeho možného jsme prostupovali přírodou až k Zlaté studni. Zde jsme v krátkém intervalu udělali dvě velké zastávky. Jedna byla ve znamení rosy v trávě, druhá se odehrávala kolem tří stromů. Zde jsme se také společně vyfotografovali. Vzhledem k tomu, že den pokročil a někteří Kamzíci začali rušit okolní zvěř hlasitým kručením v břiše, pomalu jsme se obrátili na zpáteční cestu. Při návratu jsme ulovili nejen další fotky, ale i několik jedlých hub, některé dokonce v použitelném stavu.

Po příjezdu do Zdíkovce jsme odložili fotovýbavu a začali se shánět po možnosti nasycení. Bohužel v obci není žádné restaurační zařízení, proto jsme se pěšky přesunuli do vedlejší obce Zdíkov, kde jsme se konečně pořádně najedli. Návrat se odehrával v husté tmě, ale naštěstí nás nic nepřejelo a všichni jsme zalezli do téměř patnáctistupňového tepla bytečku. Čekalo nás ještě hodnocení předchozí soutěže na téma “Strom”. Začátek byl zkomplikován výpadkem proudu, ale byli jsme ujištěni, že k něčemu takovému dochází maximálně jednou za deset let a že to bude brzy opraveno. Na některé Kamzíky padla ve tmě a zimě depresivní nálada a začali litovat, že nechali teplé spacáky doma. Naštěstí místní elektrorozvodné závody zareagovaly mimořádně rychle a závadu se jim podařilo opravit. Problém s teplotou byl také včas odstraněn a s rozmrzajícími prsty a jasným světlem se nálada výrazně zelpšila. Takže jsme úspěšně vyhodnotili předchozí soutěž a vrhli se do postýlek v očekávání dalšího dne.

Ráno jsme vstávali brzo a vydali se k blízkému rybníku fotit ranní mlhu. Na místě bylo mnoho místních rybářů, nějaká rosa, ale mlha se nedostavila. Přesto to nebyl ztracený čas, Kamzíkům stačí málo a jsou schopni kolem jedné větvičky s kapkou poskakovat půl dne. Takže jsme v tomto duchu strávili velmi produktivní dopoledne.

Poté jsme se najedli z vlastních zásob a začali se balit, abychom stihli ještě nějaké zastávky při zpáteční cestě do Prahy. Cesta na protější kopec se trochu zamotala a skončili jsme v malebné veničce Mlýny, kde jsme se zdrželi na nějakou dobu u dalšího focení. Poté jsme se přesunuli dalších pár kilometrů k obci Chvalšovice, kde jsme strávili další produktivní chvíle kolem místního rybníka. Nakonec jsme nasedli zpátky do aut a spící a utahaní jsme se vrátili zpět do Prahy.