„Dám hodně na instinkt.
Člověk ho nikdy nesmí otupit tím, že by chtěl vědět všechno.
I kdyby se mu to nakrásně povedlo, ztratí instinkt a bude jenom všechno vědět…”
Josef Sudek
Od září do října letos proběhla výstava skic Josefa Sudka. Používal „malý filmový formát“ tak, jako si malíř dělá poznámky. Jeho odvážná kompozice nezná mezí. Obyčejný zkroucený strom se stane starcem, na první pohled rušivé haluze utvoří bránu do obrazu. Josef Sudek má spoustu následovníků, napodobitelů, ale dosud žádného sobě rovného.
Mistr svého řemesla, který řemeslo povýšil na umění, posadil laťku hodně vysoko. Vždyť fotografoval křížem krážem přes všechny fotografické žánry! Od reklamní fotografie (pro Družstevní práce), zátiší (sklenice s vejcem, okno, růže), architekturu (Chrám sv. Víta), krajinu (Smutná krajina), město (Praha panoramatická), portréty a ještě mnoho dalšího.
Rozhodli jsme se hledat Sudkův rukopis v tvorbě dnešních autorů. Neexistuje však nikdo, kdo by dokázal rozvrhnout svůj um na více témat. Můžeme jej nalézt například v krajinách Jana Reicha, který před rokem dostal ocenění “nejkrásnější publikace roku” za knížku „Bohemia“. Jakpak by ne, vždyť Jan Reich fotografuje deskovým fotoaparátem, který dříve Sudkovi patřil! Dalším poutníkem jdoucím v jeho stopách je Pavel Hudec Ahasver[1], který v sedmdesátých letech navázal na Sudkova zátiší. Sudkův rukopis ve hře světel a stínů a jemné kresby se pokouší napodobovat i Jan Svoboda. Veřejnosti je známý z výstavy s názvem “Fotografie??” v Galerii U bílého jednorožce v Klatovech v roce 2004. Růži ve sklenici vody fotografoval například i Jan Saudek v cyklu Příběh jedné lásky.
Kdo bude další?
Vít Š.
Obrazová příloha:
Tento článek není komerční a je určen pro vzdělávací účely členů našeho fotoklubu.
Tiskovou zprávu najdete na stránkách Josefa Sudka:
http://www.sudek-atelier.cz/new_web/vystavy_realizovane/vyst_sudek0709.html
Zdroje: Výstava 6. 9. - 21. 10. 2007
Koncepce výstavy: Josef Moucha, Helena Blašková
Fotografie pocházejí z www stránky autorů.
[1] a) Ahasver symbolizuje postavu „věčného Žida“, který kvůli svému provinění musí až do dne Posledního soudu bloudit po zemi. b) Nespokojený, věčně se toulající člověk nenacházející nikde uspokojení a uplatnění; věčný tulák, nespokojenec.
