Přátelé!

Navrhuji tímto nové pravidlo, které bude platit pro všechny členy fotoklubu. Každý je povinen plnit závazky, tj. nosit fotografie alespoň na soutěže, soutěžní témata (kniha atp.) a organizace jednoho

výletu za rok. Povinné plnění je 9/10 z celkového počtu.

Aby to nebylo tak přísně, není nutno soutěžní fotografie donést hned v termínu, ale lze ji donést i ve formě jiného výtvarného díla - koláže, obrazu, kresby nebo sochy, případně eseje, přednášky nebo jiného nezištného činu uskutečnit kdykoliv později. Ještě však v témže roce. Místo soutěžního výtvarného díla je možné zvolit si jiný prospěšný čin. Místo nedodané fotografie například vylepšit webový portál.

Kdo nesplní, bude odejit.

Dávám k hlasování a k diskuzi. Své připomínky pište sem:

_vít_

Milí a vážení Fotokamzíci,

dovolte mi reagovat a vyslovit názor na výše uvedený příspěvek a žádost o přidání “pravidla povinnosti”.

proč právě to, co ná s spojuje - radost, možnost dobrovolně a svobodně, zcela bez svázaných rukou a linkování přispívat, tvořit a tím držet pospolu, jeden druhému být inspirací, povzbuzením a rozšířením obzorů a možností, aniž bychom byli něčím svazováni a k něčemu nás zavazovala povinnost dělat cosi, (možná i na úkor našich vlastních měřítek a dotažení záměru ke spokojenosti) a říkat tak silná slova jako že když nesplníme, budeme odejiti.

Je zvláští, přesto ne nezajímavé pozastavit se i nad tím, v jaké době se uchází tato žádost o svou existenci právě v době, kdy si připomínáme výročí “boje za demokracii” tedy osvobození od různých forem povinností, nařízení, průvodů, mávání, sledování co kdo dělal a nedělal, škatulkování, následných restrikcí a tím pádem i ztráty svobody a možnosti svébytného rozhodování i tvorby. Nejsme sdružením okleštěným nařízeními a při jejichž nesplnění nám bude hrozit potrestáni, naše mysl je volná, tvořivá, plná radosti a námětů, které nás naplňují. Právě v tomto spatřuji onu krásu a pospolitost.

Z těchto pohnutek zní můj osobní hlas pravidlu 9/10 NE. Zároveň věřím, že tento příspěvek byl pouze nadsázkou implementovanou a načasovanou právě do doby “sametového výročí” a nikoi myšlený svou političností staré doby vážně. Věřím,že nás má pouze motivovat a vybudit nás ke společným, dobrovolným aktivitám Vám všem přeji dobré světlo a svobodnou mysl.

K jisté formě obcházení vyjádření témat, pocitů, postojů a názorů jinak než fotografií se ptám sám sebe, zda nás v takovém případě opravdu pojí právě zájem, tvorba a interpretace “stříbrnou poezií” v její rozmanité škále. Nebo zda k ní, ne z důvodu nemohoucnosti se vyjádřit a přenést své nápady na papír, potřebujeme rozšířit obzory o další projevy? Copak nám tyto nemalé možnosti “bez hranic” již nestačí? To bychom mohli v budoucnu mohli dojít k názoru doplnit pravidla o nové: ” pravidlo malování” a kdo by nemaloval, byl by odejit. Nejsem proti žádné z výše uvedených i jiných forem umění a svébytnému vyjádřování myšlenek, avšak zůstal bych osobně u tvorby nám společné a blízké, tedy u fotografie. A ti,kteří krom zachycení prchavého okamžiku “hrou a malbou světlem” ještě tvoří štětcem, hluboce obdivuji a přeji jim otevřenou mysl a při vedení ruky třímající štětec.

Dovolte skromnou prosbu závěrem: buďme a zůstaňme stále svobodným a neunifikovaným sdružením přátel fotografie.

S úctou Váš Marian

Jsem velmi rád, že Marián opravdu pochopil, o co šlo: Povzbudit a motivovat k dobrovolným společným aktivitám. Ostatní Marianova slova beru jako žertovné čtení pro zasmání, které snad ani nemohlo být myšleno vážně.

PS: Sám pro sebe jsem si odpověděl, kdo bude chtít, tomu mohu své názory tlumočit. Chtěl bych hlavně obhájit pravý význam pojmu svoboda a zodpovědnost.

Vít

svajcr(zavinax)centrum(bodka)cz